Okruhy v závodním kalendáři NASCAR 2. část

Druhý díl speciálu o závodních tratích otevřeme Doverem, podíváme se na Homestead v Miami, na okruh v Charlotte a nevynecháme Chicagoland ani slavnou Indianapolis. 

Dover International Speedway

Je jedno-mílový ovál v Delaware v Doveru. Na místě, kde dnes stojí motoristické závodiště se přitom závodilo již v minulosti a sice s koňskými povozy. Stavba „Monster Mile“ byla započata v roce 1966 a byla dokončena o tři roky později.

První závod Mason-Dixon 300 zde byl odmávnut 6. července 1969. Z vítězství se radoval Richard Petty. O dva roky později zde závodila už výhradně auta.

Původní asfaltový povrch byl v roce 1995 nahrazen betonem. Díky tomu ovál na chvíli získal přezdívku „White Lightning“ trať totiž byla z počátku zářivě bílá. Kromě přezdívky trať získala zcela jinou vlastnost co se týče stylu jízdy, jezdci zde díky přilnavosti mohli dosahovat mnohem vyšších rychlostí (ruku k dílu přiložilo i klopení zatáček – to zde činí dokonce 24 stupňů) a právě tehdy vznikl pojem „Monster Mile.“

Monument v podobě monstra drápajícího se ze země byl před tratí, na náměstíčku postaven v roce 2008.  Socha měří kolem čtrnácti metrů a v ruce drží vůz v životní velikosti.

Nejvíce výher na Monster Mile má na kontě z aktivních jezdců Jimmie Johnson a to devět. Nemalý rekord v počtu přerušení je z roku 1993, kdy se mávalo žlutými vlajkami hned devatenáctkrát. Posledním číslem k Monster Mile bude kapacita tribun a i ta je nemalá – 135.000 diváků.

Homestead-Miami Speedway

Slunná Florida, přívlastek slunná Floridě nikdo neodpáře. Závodní okruh Homestead je od roku 2002 pevně spojen s vyvrcholením (nejen) nejvyšší série NASCAR Sprint Cup. Sponzorem číslo jedna je přitom Ford Motor Company.

Stavět se zde začalo v srpnu 1993, okruh byl potom otevřen 5. listopadu 1995. Náklady na stavbu závodiště se vyšplhaly na 70 milionů amerických dolarů. V letech 1995-1996 se okruh jmenoval  Metro-Dade Homestead Motorsports Complex.

Areál nabízí tři závodní dráhy. Základní ovál má délku 1,5 míle (2,4 km). Klopení na rovinkách je skromné – pouhé tři stupně, zatáčky jsou potom klopeny v rozmezí 18-20 stupňů.

Nejvíce výher má zde zapsáno Greg Biffle nebo Tony Stewart – shodně po třech. Nejlepší dojezdy v TOP5 i TOP10 má potom Jeff Gordon.

Díky fenomenálnímu dojezdu a výhře v Miami na konci sezóny 2014 se Kevin Harvick stal jezdcem, který má nejlepší průměrný dojezd na této trati. V nadcházejících sezónách se mu to bude zajisté hodit.

Charlotte Motor Speedway

Závodní komplex s názvem Charlotte Motor Speedway leží v Concordu, Severní Karolíně.  Přesněji potom 13 kilometrů od města Charlotte.

Ovál se řadí mezi Quad ovály a měří 1,5 míle (2,4 km). Mezi největší události roku patří bezesporu závod Coca Cola 600 nejvyšší série NASCAR nebo také exhibice All Star Race. Letošní exhibici můžete shlédnou zde a podstatě All Star Race se již brzy budeme věnovat v některém z našich dalších speciálů.

Se stavbou se začalo v roce 1959, závodní komplex byl otevřen rok poté. Náklady na stavbu činily 1, 25 milionu amerických dolarů. Charlotte se řadí mezi okruhu vážené a vypovídá o tom i ten fakt, že dodnes nesl pouze dvě jména. Od roku otevření do roku 1998 se ovál jmenoval Charlotte Motor Speedway, poté se přejmenoval na Lowe Motor Speedway a v roce 2009 se vše vrátilo do starých kolejí a tak se okruh jmenuje tak, jako na počátku.

Asfaltový povrch a klopení zatáček až 24 stupňů dělá závody zajímavými až pro 167 tisíc diváků.

Historicky první závod v roce 1960 vyhrál Speedy Thompson. Nejvíce výher na tomto okruhu má dnes Jimmie Johnson a to sedm. Pomyslné druhé místo obsadili Darrell Waltrip a Bobby Allison s šesti výhrami a třetí je Jeff Gordon s pěti výhrami.

Chicagoland Speedway

Další ovál ze série jeden a půl mílovek se nachází nedaleko města Joliet ve státě Illinois, jihozápadně od Chicaga. Okruh se navíc nachází poměrně blízko nejznámější silnici na světe – Route 66.

Jak již bylo řečeno, asfaltový ovál má 1,5 míle (2,4 km), klopení rovinek je na přední rovince 11 stupňů a na zadní pět. Zatáčky jsou poté klopeny osmnácti stupni.

Závodní okruh se začal stavět v roce 1999, patří tedy mezi ty mladší ovály v závodním kalendáři. Otevřeno bylo se slávou v červenci roku 2001. Náklady na výstavbu byly poměrně velké – 130 milionů amerických dolarů. Kapacita tribun dnes činí 75 000 míst. Na přilehlé parkoviště se jen tak pro zajímavost vejde 30.000 vozů.

Na okruh se pravidelně vrací všechny tři nejvyšší série NASCAR, ARCA nebo i série Traxxas TORC. V minulosti zde závodily vozy IZOD IndyCar série nebo také IROC.

Z aktivních jezdců si nejvíce vítězství dokázal dodnes připsat Tony Stewart (3), dvakrát zde zvítězil Kevin Harvick. Pokud Vám chybí jméno Jimmie Johnson, tak věřte, že právě on vede v počtu Pole Positions a ve statistikách dojezdů v TOP5 nebo v TOP10 si vede velmi slušně.

Indianapolis Motor Speedway

Tento okruh se řadí k těm známějším. Historie závodiště se začala psát již před sto lety, přesněji potom v roce 1909, kdy se 15. března začala tato legenda mezi tratěmi stavět. S výstavbou areálu přišel již v roce 1905 Carl Graham Fisher, děkovat tedy můžeme právě jemu. Areál byl otevřen ještě téhož roku kdy byla stavba započata, a to 12. srpna. Je jasné, že tehdejší závodiště vypadalo hodně, hodně skromně.

Závodiště se nachází zhruba šest mil od centra města Indianapolis v Indianě. Dnes se může pyšnit titulem „nejkapacitnějšího“ závodiště na světe, areál je totiž schopen pojmout přes 250.000 diváků.

Logo okruhu – okřídlené kolo s vlajkami je používáno již od roku 1909, světlo světa přitom spatřily dvě varianty. První známý závod Indy 500 se zde odjel 30. května 1911, vyhrál jej Ray Harroun. Závod tehdy trval bez mála sedm hodin. V jezdeckém poli jsme potom napříč historií mohli vidět sedm žen závodnic, mezi nimi i Janet Guthrie (v roce 1977).

Velká událost se zde odehrála v roce 2000. Závod Grand Prix USA byl totiž prvním, který se jel ve směru hodinových ručiček. Právě závody Formule 1 přinesly okruhu hodně slávy. Dnes zde aktivně kromě NASCAR jezdí vozy IndyCar Serie nebo také FIM MotoGP.

Svou přezdívku Cihelna získalo závodiště díky 3.200.000 cihel, které byly položeny v ulicích v roce 1909, dnes na počest tohoto projektu je v jinak asfaltové trati pruh z cihel, a sice pomyslná čára start/cíl.

V roce 2001 zpíval před závodem hymnu zpěvák Steven Taylor a rozzlobil/pobavil fanoušky po celém světě tím, že pozměnil slova hymny „home of the brave“ (domov statečných) za „home of the Indianapolis 500.“.

Nejvíce výher má dnes na kontě z aktivních jezdců NASCAR  Jeff Gordon (5 výher), na paty mu se čtyřmi výhrami šlape Jimmie Johnson. Statistiku Pole Positions vede také Gordon. s třemi zářezy. V roce 2001 navíc Gordon ukázal, jaký je Pan závodník, protože zvítězil z 27. startovní pozice a dodnes je také nejmladším vítězem na tomto okruhu, v roce 1994 zde vyhrál ve věku 23 let.

Příští pondělí se můžete těšit na třetí díl tohoto malého seriálu. Kam se podíváme? Do Kansasu, Kentucky a Las Vegas. Seznámíme se také s nejkratším oválem v závodním kalendáři – Martinsville a pětici tratí uzavřeme oválem v Michiganu.

Okruhy v závodním kalendáři NASCAR 3. část
Okruhy v závodním kalendáři NASCAR 4. část
Okruhy v závodním kalendáři NASCAR 5. část