Ohlédnutí Cup Series 2023
Rok 2023 se nesl v oslavách pětasedmdesátého ročníku nejvyšší série Cup Series a my se v dnešním článku ohlédneme za tím nejdůležitějším, co tato jubilejní sezóna přinesla.
Ke každé sezóně patří jisté změny v jezdeckých sestavách týmů a ročník 2023 v tomto ohledu nebyl vyjímkou. Největší změnou byl přestup Kyla Busche. Ten odešel po patnácti sezónách od Joe Gibbs Racing a přestoupil k další velké osobnosti NASCAR, konkrétně do stáje Richard Childress Racing. Jeho místo v JGR převzal vnuk samotného majitele a loňský šampion Xfinity Series Ty Gibbs.
Před samotným startem sezóny koupil částečný vlastnický podíl ve stáji Petty-GMS sedminásobný šampion Jimmie Johnson a stáj se přejmenovala na Legacy Motor Club. Ve voze #43 se představoval Erik Jones a ve #42 nahradil Ty Dillona nováček Noah Gragson. Gragson se ale příliš v nejvyšší kategorii neohřál, po jednadvaceti závodech byl suspendován za nevhodné „lajkování“ rasistických příspěvků na sociálních sítích. Musel nastoupit na takzvaná „nápravná“ opatření a těmi před koncem sezóny úspěšně prošel. V nadcházející sezóně je nejvíce spojován s volným místem u Stewart-Haas Racing, nic ale nebylo zatím potvrzeno. Jako náhrada za Gragsona se v závodním voze objevoval Josh Berry, Carson Hocevar a na klasických okruzích německý závodník Mike Rockenfeller.
Celou sezónu neabsolvovali ani jezdci Hendrick Motorsports Chase Elliott a Alex Bowman. První jmenovaný si po dvou odjetých závodech zlomil holení kost při jízdě na snowboardu. Musel vynechat šest závodů a zbytek ročníku se mu vůbec nepovedl. Po pěti sezónách se nedostal ani na Victory Lane a díky bodové ztrátě se neprobojoval do playoff. Elliott navíc v Charlotte úmyslně roztočil Denny Hamlina a za to „vyfasoval“ stopku na závod v Gateway. To jeho kolega Alex Bowman si poranil záda při těžké nehodě během klání sprint car v Iowě. Ten promeškal pouze tři závody, nicméně ani on se neprobojoval do vyřazovacích soubojů.
Sezóna již podruhé v historii odstartovala nebodovanou Busch Clash exhibicí na fotbalovém stadionu LA Memorian Coliseum. Pro výhru si zde dojel Martin Truex Jr.
Samotná jubilejní hlavní sezóna odstartovala tradiční pětistovkou v Daytoně a pro cenné vítězství zde dojel Ricky Stenhouse Jr.
Potřetí šampionát zavítal na prašný Bristol a nejkratší klání šampionátu zde ovládl Christopher Bell. Během podzimního závodu pak bylo oznámeno, že se závodiště vrací k původnímu formátu dvou klání během ročníku na betonovém povrchu.
Velkým „highlightem“ byl závod v Chicago. Toto město se do kalendáře vrátilo po několika letech, nicméně ne na klasický jeden a půl mílový ovál, který leží nedaleko, ale do samotného města. Závodníci NASCAR se tak vůbec poprvé v historii utkali o cenné body na městské trati. Samotnému víkendu vůbec nepřálo počasí a po zkráceném sobotním klání Xfinity Series, se musel zkrátit i hlavní hřeb v podobě Cup Series. Všem zde vypálil rybník Novozélanďan Shane van Gisbergen. Multi šampion australských Supercars se vůbec poprvé představil v NASCAR voze mezi nejvyšší elitou a téměř dominantním způsobem premiérové klání na městském okruhu vyhrál. Gisbergenovi se americké závodění tak zalíbilo, že se na kontinent od příštího roku stěhuje a bude se účastnit vybraných závodů napříč všemi třemi nejvyššími kategoriemi. Pro dva letošní starty mu dal příležitost Justin Marks s týmem Trackhouse a s ním bude spolupracovat i v nadcházejícím ročníku.
Základní část skončila na stejném oválu jako odstartovala, tedy na floridské Daytoně. Díky výhrám si postup do prvního kola playoff zajistilo hned třináct jezdců – Byron, Truex, Hamlin, Buescher, Busch, Larson, Bell, Chastain, Reddick, Logano, Blaney, McDowell a Ricky Stenhouse Jr. Díky bodům si postup zajistil Keselowski, Harvick a na poslední chvíli i Wallace.
První část playoff se odehrála na oválu v Darlingtonu, Kansasu a Bristolu. S nadějí na titul se zde rozloučili Kevin Harvick, Michael McDowell, Ricky Stenhouse a loňský šampion Joey Logano.
Na dvanáctku jezdců pak čekalo asi nejtěžší druhé kolo, které nabídlo nevyzpytatelnou Talladegu a klasický okruh Charlotte Roval. Šanci získat vítězný pohár ztratili Kyle Busch, Brad Keselowski, Bubba Wallace a Ross Chastain.
Tradičně nejzajímavější část se odehrála v Round of 8. V posledním klání na Martinsville Speedway se pořadí na pomyslné „bublině“ postupu neustále přesouvalo a do finálového segmentu playoff se probojovali Ryan Blaney, Christopher Bell, Kyle Larson a William Byron.
Boj o titul ve finálovém závodu ve Phoenixu se vůbec nevydařil Christopheru Bellovi a díky prasklému brzdovému kotouči skončil hned po pár kolech. Zbylé kvarteto se celé klání drželo v první pětce celkového pořadí a premiérový titul nakonec „urval“ jezdec Penske Racing Ryan Blaney. Předloňský šampion Kyle Larson skončil druhý a za ním dojel jeho týmová kolega William Byron.
Tituly jsou rozdány a nám nezbývá nic jiného, než čekat na první únorový víkend, kdy se opět roztočí kola NASCAR Cup Series nebodovanou exhibicí Busch Clash na Los Angeles Memorial Coliseum.
Statistika | Jezdec | Počet |
---|---|---|
Vítězství | William Byron | 6 |
Top 5 | William Byron, Kyle Larson | 15 |
Top 10 | William Byron | 21 |
Top 15 | William Byron | 28 |
Top 20 | Chris Buescher | 31 |
Top 25 | Chris Buescher/William Byron | 33 |
30. a horší místo | Ty Dillon | 14 |
Průměrný finish | William Byron | 10.97 |
Pruměrný start | Christopher Bell | 9.61 |
Pole position | Christopher Bell | 6 |
Vítězství ve stage | William Byron | 9 |
Po sobě jdoucí Top 3 | William Byron/Denny Hamlin | 3 |
Po sobě jdoucí Top 5 | William Byron/Denny Hamlin/Martin Truex | 4 |
Po sobě jdoucí Top 10 | Kyle Busch | 7 |
Po sobě jdoucí Top 15 | William Byron | 13 |
Po sobě jdoucí Top 20 | Chris Buescher | 20 |
Kol ve vedení | Kyle Larson | 1127 |
Vedení v závodech | Denny Hamlin | 27 |
Závodů s nejvíce kol ve vedení | William Byron/Kyle Larson | 5 |
Nejvíce odjetých kol | Chris Buescher | 9225 |
Dojezdů v líderském kole | Chris Buescher | 32 |
Po sobě jdoucích dojezdů v líderském kole | Brad Keselowski | 24 |
Dokončených závodů | Corey LaJoie | 36 |
Nedokončených závodů | Austin Dillon | 10 |
Nejdelší závod: Charlotte, Coca Cola 600 – 4:58:50
Nejkratší závod: Watkins Glen – 1:58:44
Nejvíce změn na líderské pozici: Talladega (podzim) – 70
Nejméně změn na líderské pozici: Bristol (Dirt) – 4
Nejvíce žlutých fází: Charlotte, Coca Cola 600 – 16
Nejméně žlutých fází: Watkins Glen, Indianapolis RC – 1
Nejvíce předjetí během zelených vlajek: Talladega (podzim) – 19946
Nejméně předjetí během zelených vlajek: Chicago Street Course- 1201
Nejtěsnější rozdíl v cíli: Talladega (podzim) – 0,012 sekundy
Největší rozdíl v cíli: Martinsville – 4,142 sekundy
Průměrný rozdíl v cíli mezi prvním a druhým: 1,075 sekundy
Závodů ukončených pod žlutými vlajkami: 4
Jezdecký titul: Ryan Blaney
Týmový titul: Penske Racing
Nováček roku: Ty Gibbs
Fotografie: NASCARmedia.com