NCS 1/36 – Daytona 500

V letošním dramatickém ročníku se povedlo Harley J. Earl Trophy ukořistit Michael McDowellovi.

První The Big One na sebe nenechala dlouho čekat a hned v patnáctém kole se semlela mela, do které se zapojilo šestnáct vozů. Vše započal kontakt Christophera Bell s Aricem Almirolou. Během odklízení trosek přišla nad ovál jedna z mnoha dešťových přeháněk a byla vyvěšena červená vlajka. Ta trvala více jak pět a půl hodiny a restartu jsme se dočkali až po třetí hodině noční našeho času.

Jezdci si poté uvědomovali riziko a téměř celý zbytek závodu se odkroužil v poklidu v jedné řadě.

Oba úvodní segmenty ukořistil trojnásobný vítěz Denny Hamlin. Na čele závodu ho většinou doprovázel týmový kolega Kyle Busch, Kevin Harvick či tři jezdci Penske Racing Logano, Keselowski a Cindric.

Finálová část klání se nejvíce povedla Loganovi, když Fordy využili dřívějšího pit stopu pod zelenou vlajkou a předehnali všechny Toyoty, které zajeli o čtyři kola později.

Byl to právě Logano, kdo se pod bílou vlajkou prohnal na prvním místě, v závěsu za ním byl Brad Keselowski. Na zadní rovince však dotahující McDowell popostrčil před sebou jedoucího Keselowskiho, ten roztočil lídra Logana a další velká havárie byla na světě. Do „ohnivé show“ se připletlo osm vozů. Prokličkovat se podařilo McDowellovi, Dillonovi, Elliottovi, Harvickovi a Hamlinovi. Díky velkým plamenům byla vyvěšena žlutá fáze, která se většinou v posledním kole nevyužívá, aby o vítězi rozhodla cílová páska. Po prozkoumání videí byl vedením NASCAR za vítěze označen Michael McDowell.

Pro McDowella je vítězství vůbec první v jeho dosavadní Cup Series kariéře během čtrnácti sezon. Na Victory Lane se mu povedlo dostat až ve svém 358. závodě. V Top 5 ho doplnili zmiňovaný Elliott, Dillon, Harvick a Hamlin.