Nejdelší závod roku se jel na 965km!

Série Sprint Cup má za sebou 12. závod letošní sezóny. Jelo se na Charlotte Motor Speedway a jednalo se – jak jinak – o nejdelší letošní podívanou, tedy tradiční závod na 600 mil (965,4km).

The Memorial Day Weekend je vždy opepřen všudypřítomnou armádou, sobotním závodem Xfinity Series a hlavně předkrmem v podobě Grand Prix Monaka a Indianapolis 500. Závod F1 netřeba snad připomínat (pokud by snad bylo čím), zato Indy500 – závod jednoduše nezklamal a jak píše Aleš Sirný v článku racinglive.cz – jde o znovuzrození IndyCar. Jen tak dál. Pro přesnost, znovuzrození zažívá hlavně Juan Pablo Montoya, který zminěný závod dovedl do vítězného konce.

Teď ale zpět do místa nedaleko Concordu v Severní Karolíně. Na programu byl 12. bodovaný závod letošní sezóny. V předchozích jedenácti podnicích jsme viděli osm různých vítězů – jedině Jimmie Johnson (3) a Kevin Harvick (2) nasbírali více jak jeden vavřín.

Kvalifikaci nejlépe zvládnul Matt Kenseth, který si průměrnou rychlostí 194.252mph zařídil svůj 15. pole-position kariéry. Joey Logano, Carl Edwards, Greg Biffle, Denny Hamlin a Brad Keselowski pak uzavřeli první tři řady na startovním roštu.

Ať už dopadla kvalifikace jakkoliv – v závodě Coca-Cola 600 platí toto pravidlo dvojnásob – šlo hlavně o hru na přežití. Komentátoři Fox Sports si tuto májovou klasiku rozdělili na tři pomyslné segmenty. První část se jela za denního světla, druhá pak na rozmezí dne a noci a konečně třetí – pod umělým osvětlením. Důvod byl jasný. Neustále se měnící podmínky k závodění.

Během denního světla měli jezdci pomalejší průměrná kola nežli pod rouškou noci, kdy se dal ovál CMS obkroužit téměř celý, aniž by jezdec pustil nohu z plynu. Tento trend trval až do cca 25. kola po přezutí, což za denních teplot nebylo možné. Závod se tedy defacto neustále zrychloval. Pokud jde o délku 600 mil a výsledného času něco málo přes čtyři hodiny – nenechte se zmást – nešlo o vytrvalostní závod, ale sprint na 400 kol.

Hned po startu na sebe moc hezky upozorňovalo duo Matt Kenseth a Carl Edwards, kteří se po několik kol nemohli domluvit, kdo si vezme druhé místo. V první polovině závodu se v popředí, jako vždy, pohyboval Kevin Harvick a Kurt Busch. Buschův mladší bratr Kyle, byl rovněž pod lupou – jednalo se o jeho velký comeback do vozu Sprint Cup.

Jezdci a týmy se tentokrát dočkali i více zelených zastávek v boxech. Závod byl přerušen celkem 8x, což je shodný počet posledních dvou závodů na CMS.

V 274. kole se do potíží dostal Jimmie Johnson. Pro něj to byla toho dne už druhá pirueta – a čtvrtá za poslední tři týdny. První smyk si Jimmie zkusil v 90. kole, bez úhony. Ten druhý skončil nárazem do zdi a následným výletem do garáží. Fakt, který jistě hrál do karet ostatním jezdcům. Přecijenom Jimmie Johnson byl v Charlotte svého času neporazitelný.

Po polovině závodu se do popředí postupně dostalo duo Denny Hamlin a Kyle Busch. Jejich situaci tvrdil Martin Truex Jr., který se jakoby znovu našel. Letos si Martin dojel pro zápis do TOP10 v jedenácti případech. Jeho rekord z roku 2012 – 19 x T10 – je tedy v jasném ohrožení.

Bohužel pro Martina je to už nějaký ten pátek co naposledy navštívil Victory Lane (Sonoma 2013). V závodě na 600 mil strávil 131 kol ve vedení. Truex Jr. však nakonec doplatil na taktiku boxových zastávek.

Právě žluté přerušení Jimmiho Johnsona (v 274. kole) rozdělilo jezdecké pole na dvě skupiny. Do části, která nezajela do boxů, se řadil Martin Truex Jr., Dale Earnhardt Jr. nebo i Denny Hamlin. Druhá část pole, která do boxů naopak zajela, čítala jména jako Carl Edwards, Greg Biffle či Matt Kenseth.

A právě druhá jmenovaná trojice si vychutnala poslední část závodu z první míst.

Cca 30 kol před koncem byl nucen opustit vedení Denny Hamlin. O několik okruhů za ním se ke svým mechanikům stěhoval i Kevin Harvick a Kurt Busch.

Brad Keselowski byl tu a tam rovněž viděn v popředí. Jeho výkon “up&down” byl posvěcen penalizací v první polovině závodu. Ztráta míst v pořadí a následná snaha zůstat během boxových zastávek na trati co nejdéle (s vidinou žluté fáze), jej naopak posílala směrem vzad. Staré pneu versus nové pneu se během několika kol promněnilo v rozdíl až pěti míst.

Poté, co se trio Hamlin/Busch/Harvick vydalo pro palivo, na první místa se dostal Carl Edwards, Greg Biffle a Matt Kenseth. Stíhací jízdu tak zahájil Martin Truex Jr.

Jeho průměrná rychlost na jedno kolo byla až o 5mph lepší, než ta kterou dokázal ze svého závoďáku vymáčknout Carl Edwards. Ten si hlavně hlídal druhé místo Grega Biffla, kterému se však vzdaloval.

Posléze byl Edwards skrze sluchátka ubezpečen, že paliva je dost.

A právě palivová válka rozhodla.

Carl Edwards si s velkým náskokem dojel pro své 24. vítězství kariéry a kvalifikoval se tak do letošního Chase for the Cup. Druhý dokroužil Greg Biffle a třetí Dale Earnhardt Jr. Matt Kenseth byl čtvrtý a nejrychlejší muž dne, Martin Truex Jr., se do cíle dostal na pátém místě.

Další zastávka: Dover International Speedway