Přišel, viděl, zvítězil, protože ví, jak na to

První závod sezóny pod umělým osvětlením patřil jedinému muži. Nedaleko města Fort Worth ve státě Texas se po více jak tři a půl hodinovém boji radoval.. ale přece nebudeme předbíhat. 

Závod Duck Commander 500 (před-závodní informace) byl vypsán na 334 kol, Pole Position ukořistil Kurt Busch, ale dlouho se z první pozice neradoval, již zahajovací první kolo mu vytrhl Kevin Harvick, který startoval druhý. Právě Harvick byl nesčetně kol ve středu pozornosti, po dvacítce odkroužených kol ve vedení si dokonce vytvořil na druhého Busche náskok 1,31 vteřiny, třetí Keselowski ztrácel dokonce přes dvě vteřiny.

Žluté vlajky přišly poprvé ke slovu ve třicátém prvním kole, kdy se do smyku ve čtvrté zatáčce dostal Alex Kennedy. Již v ten moment kroužilo v Lead Lap na tomto 1,5 mílovém oválu pouhých třicet dva vozů.

První Pit Stop zvládl nejrychleji tým Kurta Busche, jenomže dravý Harvick i po druhé (během restartu) dokázal, že je prostě rychlejší. Přesto se Kurt Busch nedal a probojoval na čelo závodu, kde v konečném součtu strávil 45 kol, zmíněný Harvick si jich odkroužil celkem 96.

Nic z toho ale nepřekvapilo Jimmieho Johnsona, ten do závodu startoval z páté pozice a kurzy hovořily jasně v jeho prospěch. Texas patří Johnsonovi. Věta, kterou si ne jeden tipující či sázející odůvodnil svou volbu. Již ve čtyřicátém kole se Johnson probojoval těsně za Leadera a vyčkával.

V šedesátém sedmém kole musel k mechanikům zajet Brad Keselowski, potencionální riziko, že by během několika málo okamžiků mohl ztratit jedno z kol, jej donutila k zastávce. Ta se později ukázala být vlastně velmi příhodnou. Protože absence přerušení donutila, později i zbytek jezdeckého pole, zajet k mechanikům za plného závodního tempa. Nejen, že se Brad ujal vedení, navíc mohl několik kol v poklidu kroužit na pozici Leadera s téměř devíti vteřinovým náskokem. Jenomže skutečnost, že má o čtrnáct kol starší pneumatiky než ostatní se začala brzy projevovat. Na bílého Forda s dvojkou začal brzy dotahovat zmiňovaný Johnson a z jeho náskoku ukrajoval co kolo to drahocenný čas.

Ve 110 kole se podruhé mávalo žlutými vlajkami, příčinou byl nepořádek ve druhé zatáčce, navrátit se do Lead Lap mohl Trevor Bayne, svěřenec trápícího se Jacka Roushe.

Na čele závodu se stále střídala ta samá jména. Například takový Joey Logano – letošní naděje, nebyl moc vidět a to i přesto, že se držel statečně uvnitř první desítky. Zábavu obstarávali jiní.

Strategie míchala kartami především zastávkám pod zelenými vlajkami. Těch jsme se dočkali po odkroužení 150 kol, ve 172. kole došlo na třetí přerušení, v ten moment se například tým Grega Biffla rozhodl nevyužít možnosti zajet k mechanikům a získat zpět místečko v Lead Lap.

Ve dvoustém kole první trojku tvořili Johnson, Harvick a Earnhardt Jr.. Kurt Busch, měl problémy se svým vozem, do radiové komunikaci si stěžoval: „Tohle auto nemá ponětí, co dělá. Já nemám ponětí, co mám dělat. Musíme to zkontrolovat.“ Přesto, se Kurt nevzdával. Později v závodě chování svého vozu okomentoval slovy: „Je to jako bych měl za autem padák.“ Kurt Busch nakonec skončil na čtrnáctém místě, chtěné vítězství tedy opět Buschovi do kapsy nespadlo.

Další z přerušení vyvolal smyk Matta Kensetha nebo náraz do zdi, který absolvoval Michael Annett. Pro Annetta tím závodní den skončil. Na čele závodu se stále promenádoval Johnson, který si připsal už přes sto kol na čele závodu. Dohromady jich potom nasbíral 128 a získal také bonusový bod za nejvíce kol strávených ve vedení.

Šesté přerušení a především následné zastávky v boxech přinesly rozdílné strategie. Vozy 22, 5, 78, 20, 11, 18 a 14 zůstaly na trati, ti, kteří zajeli k mechanikům potom volili buď výměnu všech  čtyř pneu nebo pouze dvou. Kvůli penalizaci se například Brad Keselowski propadl až na 23. pozici. Po restartu zbývalo do cíle 65 kol, drama vrcholilo a na trati začalo být těsno.

Pouhých čtyřicet kol před cílem se po sedmé mávalo žlutými vlajkami. Nejrychleji zvládli zastávku pánové z týmu Kevina Harvicka, Joeye Logana a Carla Edwardse. Kevin Harvick si rozhodně dělal zálusk na výhru. Texas je totiž jedna z pěti tratí, kde ještě nedokázal nikdy zvítězit (dále jsou to Sonoma, Pocono, Dover a Kentucky).

Harvick si držel vedení a ukrajoval poslední kola. Ale další přerušení vše změnilo. A i přesto, že Harvick byl (z těch, kteří brali čtyři kola) opět nejrychleji venku z Pit Road, restartoval až z pátého místa. MacMurray, Jeff Gordon, Kyle Larson a Martin Truex Jr. obsadili čelo závodu, protože brali pouze dvě kola. Právě McMurray a Gordon po restartu sváděli bitvu o vedení.

Navrátit se zpět na čelo se snažil Kevin Harvick možná až moc, vše odnesl Joey Logano, který se mu připletl do cesty. Naštěstí drobný konflikt nevyvolal kdo ví jakou tragédii. Nicméně Logano se ze třetího místa propadl až na osmé.

Vedoucí McMurray o několik kol později ve svém zpětném zrcátku pozoroval dravce Harvicka a Johnsona. Johnson se ujal vedení čtrnáct kol před cílem. O druhé místo bojoval Harvick a Earnhardt Jr. Čtyři kola před cílem se na čtvrtou pozici dokázal probojovat Logano a Harvickovi se opět vymstila jeho horlivost. Během snažení urvat si pro sebe co nejvíce se seznámil s lemující zdí. Závod ale nemusel být přerušen a tak si to Johnson štrádoval s více jak vteřinovým náskokem k dalšímu vítězství.

Jimmie Johnson se z výhry radoval letos podruhé a celkem po páté se radoval právě v Texasu. Ostatní výhry, které si zde Johnson připsal, byly ale z podzimních závodů. Tento jarní závod vyhrál Johnson vůbec poprvé.

VÝSLEDKY ZÁVODU

Za týden se podíváme na velmi oblíbenou trať Bristol Motor Speedway. Během týdne sledujte náš facebook, nebo facebook NASCAR CZ – stránky, jež vám zkrátí čekání na další závod.