Texasan se vším všudy aneb A.J. Foyt

ajfoyt1

Narodil se v texaském Houstonu a mládí strávil v místě zvaném The Heights. Údajně velmi nebezpečná část zemského povrchu, kde jsou zamčená i jedoucí auta. Někde tam vše začalo, 16. ledna roku 1935. Právě v tento den se narodil Anthony Joseph Foyt.

Dávno před tím, než se A.J. naučil chodit, se pohyboval v prostředí garáží svého otce, který platil za rychlostní veličinu během sobotních nocí na místních prašných oválech. To, že z A.J. bude jednou také závodník, nikdo tušit nemohl. Avšak v pěti letech dostal svůj první “závoďák”, neboli upravenou sekačku na trávu. K jedenáctým narozeninám si A.J. nadělil dárek tak trošku sám, když si jednou v noci potaji půjčil otcův závoďák.

Doma nikdo nebyl a tak se A.J. doslova utrhnul na přilehlých pozemcích. Došlo k menšímu defektu a vůz začal hořet. A.J. měl popálené ruce, ovšem bolest nebyla taková, jako na jeho zadních partiích po otcově “domluvě”.

Výprask však nedosáhl rozměrů odpovídající škodě. A.J. velký průšvih přežil bez větší úhony a defacto se mu tak dostalo impulzu, že k závodění má zelenou. Jelikož si tento slavný texasan vybral dar v podobě nadání pro rychlou jízdu, musel se od samotného začátku své kariéry uchýlit k menším nepravdám. Stejně jako např. Cale Yarborough, musel i A.J. lhát o svém věku, aby se dostal do jezdeckého pole.
ajfoyt2

Po jeho šestnáctých narozeninách se mladičký Foyt uchýlil k nočním závodům na místních komunikacích. Jelikož šlo o nelegální záležitost, následoval další výprask. Touha po rychlých kolech donutila A.J. opustit školu. Jak sám několikrát tvrdil – “logaritmy a Wordsworth (básník) mi kariéru neudělají”.

Po životním rozhodnutí přišlo další a sice koupě stodolarového vozu 1939 Ford Coupe. Zápis do prvního závodu. První start. První vítězství. Po dojetí do cíle se A.J. dostal do křížku s místním hrdinou Tommy Rackleym, který chtěl nováčka soutěže počastovat sevřenou pěstí za předchozí kontakt.

Foytův um byl záhy znát v celém Texasu, Alabamě, Louisianě či Oklahomě. A.J. byl jednoduše “the man to beat”.

Ve svých dvaceti letech zažil největší vrchol dosavadní keriéry. Ve státě Minnesota, nějakých 1200mil od Houstonu, se pořádal každoroční nejprestižnější závod pro midgety. Ve více jak šedesátičlenném jezdeckém poli, se A.J. vytáhnul jak v kvalifikaci, tak i během závodu – vyhrál obojí. Po závodě, nepřekvapivě, došlo opět na pěstní souboj.
ajfoyt3

Vavřín z Minnesoty přinesl A.J.ovi větší zásah do podvědomí motoristické smetánky. O rok později přišla první návštěva slavné Indianapolis. A.J. musel projít nováčkovským testem. Jako mentor mu tenkrát sloužil Pat O’Connor, který Foytovi vysvětlil zákoutí jednotlivých zatáček ve staré cihelně. Pat O’Connor bohužel zahynul v prvním kole slavné pětistovky. A.J. se dokázal protáhnout mezi havarovanými vozy, kterých bylo téměř polovina startovního pole a nakonec byl klasifikován na 16. místě.

Následující rok byly povinny “roll-over bars” nad jezdcem a protipožární obleky.

Ačkoliv vyrostl na open-wheelových závodech, jeho touha jezdit s čímkoliv rostla zároveň s úspěchy ve světě USAC. Několik vyhraných titulů a vítězných závodů Indianapolis 500 se nestalo pro A.J. překážkou vstoupit do závodů NASCAR či vytrvalostních záležitostí v LeMans, Sebringu či Daytoně.

Svůj první NASCAR závod vyhrál v roce 1964 v Daytoně. O rok později si letní klasiku, Firecracker 400, vystřihnul znovu. Jeho vlastní otec byl však proti závodění v NASCAR. Velké vozy přirovnával k neobratných taxíkům. A.J. však věděl své.

V rámci nějvyšší soutěře NASCAR se A.J. na victory lane otočil “pouze” v sedmi případech. Tři vítězství si odnesl z Daytony. V roce 1971 získal prvenství na trati Ontario Motor Speedway, údajně šlo o závod NASCAR s pořadovým číslem 1000. Kromě Atlanty se A.J. dokázal vypořádat i s pravotočivými zatáčkami v Riverside v roce 1970. A právě Riverside Raceway přivodila Foytovi jednu z jeho největších bouraček kariéry.
ajfoyt4

Těsně před koncem nejdelší rovinky se Foyt dozvěděl, že mu nefungují brzdy. Aby nikoho netrefil, strhnul svůj závoďák doprava, kde na něj čekal skok do neznáma. Jelikož následovala pravotočivá zatáčka, Foytův vůz přeskočil závodní dráhu a skončil v kotrmelcích. Zlomené krční obratle, propíchnutá plíce, fraktury dolních končetit a diagnóza potvrtzující konec závodní kariéry.

Jedenáct týdnu po nehodě se A.J. nasoukal do vozu USAC aby se zúčastnil závodu na Phoenix International Raceway. Další týden následovala pětistovka NASCAR v Atlantě. Foyt zažil další velkou ránu do zdi. Po vyšetření a propuštění byl Foyt následně umístěn do vozu tehdy vedoucího Marvina Panche. Ten se během jednoho z pit-stopů vysoukal z vozu a omdlel. A.J. dojel na prvním místě a s Punchem tak sdílí jedno z vítězství na okruzích NASCAR.
ajfoyt5

Během 128 závodů v nejvyšší lize NASCAR se A.J. umístil v T10 v 36. případech. Naposledy se do závodu pustil během sezóny 1994, když se NASCAR poprvé podívala na trať Indianapolis Motor Speedway.

Foytův syn Tony a Larry se k závodění moc nedostali. První němel zájem a druhý měl to štěstí a přežil těžkou havárii v Indy500 v roce 2005. Nyní se věnuje managerské práci uvnitř Foyt Racing.

Sám A.J. nechal závodění v Indianapolis 500 v roce 1993 – po dlouhých 35 letech. Tehdy se starý Foyt sice nasoukal do vozu a zaznamenal několik kol během tréninku, ale záhy zajel do boxů a k překvapení všech – nechal závodění (IndyCar).

V dnešních dnech se A.J. může pyšnit závodním týmem v rámci IndyCar. V jeho vozech jezdí nováček Jack Hawksworth a ostřílený mazák Takuma Sato.

Další generace Foytů pokračuje se čtyřletým A.J. Foytem the Fifth. Malý A.J. se údajně promenáduje v garáži svého pradědy, stejně jako on sám se batolil mezi vozy svého otce.

Napsat komentář